K. S. byla oficiálně zaměstnaná, měla nárok na veřejné zdravotní pojištění a byla pojištěna u VZP. Její dcera se ale bohužel narodila o několik měsíců dříve a byla od 6. 8. 2009 do 2. 10. 2009 hospitalizována na motolské novorozenecké JIP. K. S. ještě neměla povolení k trvalému pobytu (cizinci ze zemí mimo EU ho získají až po 5 letech pobytu v České republice) a její dcera tak nemohla být automaticky pojištěna u VZP coby účastník veřejného zdravotního pojištění. Všechny soukromé zdravotní pojišťovny předčasně narozené dítě pojistit odmítly.
K. S. dne 26. 8. 2009 podala veškeré možné žádosti o povolení k pobytu pro svou dceru: dlouhodobý pobyt, trvalý pobyt z důvodů hodných zvláštního zřetele, a mezinárodní ochranu. Její dceři byl udělen azyl a spolu s ním získala i veřejné zdravotní pojištění, ale nemocnice Motol K. S. přesto zaslala účet za novorozeneckou péči od 6. 8. 2009 do 25. 8. 2009 ve výši 223 161 Kč, protože VZP odmítla proplatit náklady za období předcházející momentu, kdy K. S. požádala o mezinárodní ochranu.
Trvalo 7 dlouhých let než Vrchní soud konečně prohlásil, že jelikož K. S. o povolení k trvalému pobytu pro svou dceru požádala (ačkoliv byla žádost 15. 4. 2011 zamítnuta kvůli udělení azylu), měla by veškerá zdravotní péče o její dceru v období od narození do 15. 4. 2011 hrazena z veřejného zdravotního pojištění společností VZP.
Zdroj: 33 Cdo 2039/2015