J. A. Y. měl sjednané soukromé zdravotní pojištění u VZP. Zničehonic se psychicky zhroutil a protože bylo shledáno, že je svému okolí nebezpečný, hospitalizovali ho proti jeho vůli na 40 dní v psychiatrické nemocnici Bohnice. Pojišťovna odmítla uhradit náklady na hospitalizaci ve výši 64 000 Kč s odůvodněním, že na zdravotní péči související s duševním zdravím se pojištění nevztahuje.

Celý případ se dostal k soudu. O 6 let později Ústavní soud České republiky rozhodl ve prospěch nemocnice a PVZP.

Zdroj: I.ÚS 3536/14

K. S. byla oficiálně zaměstnaná, měla nárok na veřejné zdravotní pojištění a byla pojištěna u VZP. Její dcera se ale bohužel narodila o několik měsíců dříve a byla od 6. 8. 2009 do 2. 10. 2009 hospitalizována na motolské novorozenecké JIP. K. S. ještě neměla povolení k trvalému pobytu (cizinci ze zemí mimo EU ho získají až po 5 letech pobytu v České republice) a její dcera tak nemohla být automaticky pojištěna u VZP coby účastník veřejného zdravotního pojištění. Všechny soukromé zdravotní pojišťovny předčasně narozené dítě pojistit odmítly.

K. S. dne 26. 8. 2009 podala veškeré možné žádosti o povolení k pobytu pro svou dceru: dlouhodobý pobyt, trvalý pobyt z důvodů hodných zvláštního zřetele, a mezinárodní ochranu. Její dceři byl udělen azyl a spolu s ním získala i veřejné zdravotní pojištění, ale nemocnice Motol K. S. přesto zaslala účet za novorozeneckou péči od 6. 8. 2009 do 25. 8. 2009 ve výši 223 161 Kč, protože VZP odmítla proplatit náklady za období předcházející momentu, kdy K. S. požádala o mezinárodní ochranu.

Trvalo 7 dlouhých let než Vrchní soud konečně prohlásil, že jelikož K. S. o povolení k trvalému pobytu pro svou dceru požádala (ačkoliv byla žádost 15. 4. 2011 zamítnuta kvůli udělení azylu), měla by veškerá zdravotní péče o její dceru v období od narození do 15. 4. 2011 hrazena z veřejného zdravotního pojištění společností VZP.
Zdroj: 33 Cdo 2039/2015

K incidentu došlo při pauze na kávu. Půl hrnku čerstvě uvařené kávy přistálo na nožičce mého miminka. Spolu s manželem jsme dítě okamžitě strčili pod proud studené vody a zavolali na linku 155, aby nám dali další instrukce. O čtyři minuty později již před domem stála sanitka. Ještě ten den jsme zavolali na pojišťovnu (měli jsme u PVZP sjednanou tu nejdražší pojistnou smlouvu na trhu) a asistenční služba nám řekla, že takto je vše v pořádku. Hned za dva dny se nám ale ozvali s tím, že změnili názor, a léčbu nám nikdo neuhradí, protože pojištěnec (čtyřměsíční miminko) neudělal vše, co bylo v jeho silách, aby pojistné události zabránil.

Nemocnice Vinohrady se nás zastala a napsala pojišťovně nesouhlasný dopis, ve kterém apelovala na použití selského rozumu a vyzývala ji k opětovnému zvážení případu. Napsali jsme ještě jednu oficiální žádost, ve které jsme zmínili, že nejenom, že se v pojistné smlouvě neuvádí žádný bod, na základě kterého by nám mohla být náhrada nákladů odepřena z důvodu pochybení pojištěnce, ale navíc by tam ani žádný takový bod být neměl, protože podle zákona č. 326/1999 Sb., čl. 7 §180 se řádné zdravotní pojištění nesmí vylučovat poskytnutí pojistného plnění v případě úrazu, ke kterému došlo z důvodu úmyslného jednání, zavinění nebo spoluzavinění pojištěného.

Nejsme si jistí, co z toho zabralo, ale o čtyři dny později se nám znovu ozvala asistenční služba a oznámila nám, že veškerá léčba mé dcery bude uhrazena. Nikdo se nám však za problémy neomluvil, ani nepodal žádné vysvětlení.